Brouci
Jaký rod si vybrat pro začátek?
Ideální jsou druhy Pachnoda, Eudicella, Potosia, Cetonia, Protaetia, Dicronorrhina, některé Gymnestis nebo například Caelorrhina. Pozor - setkáte se s rodem Coelorrhina, což je synonymum pro rody Eudicella Caelorrhina. Každému padne něco jiného, jsou lidé, kteří odchovají rod Goliathus, ale mají potíže s Pachnodami a podobně. Pokud vím určitý druh nesedne, vyberte si jiný. Eudicelly jsou podle mne jistotou.
Když jsem zvládl jednoduché druhy, který si vybrat dál?
O trochu náročnější jsou rody Cheirolasia, Mecynorrhina, Chelorrhina, Amaurodes, Smaragdesthes (Chlorocala), Dicronocephalus, Euselates, Taurhina (Neptunides, Ranzania, Rhampborrhina) či některé Pachnody - např abyssinica, která snáší jen kolem 5 - 8 vajíček - nebo Eudicelly (např. E. tetraspilota euthalia var. nyassica). Někdo zde uvádí rod Goliathus.
Kteří brouci jsou opravdovými oříšky v chovu?
Jedná se o rody Fornasinius, Hegemus, Dicheros, Argyropheges a Goliathus. Pro chov těchto rodů je třeba velké množství zkušeností nasbíraných na broucích pro pokročilý chov + je třeba si o jejich chovu dostatečně načíst.
Jak si seženu chovný substrát?
Jednoduše - stačí jít do starého dubového či bukového lesa, odhrnout vrstvu spadeného listí a hráběmi nahrabat vrstvu zetlelého listí - ne nadarmo se jí říká právě hrabanka. Nespleťte si hrabanku a hlínu. Hlína bývá tmavší, má jinou konzistenci a na rozdíl od hrabanky nevoní tolik po houbách. Podle mne ji poznáte na první pohled. Doma už pak jen substrát vysypeme a rozložíme venku na nějaké fólii, aby nám ze substrátu utekl a odletěl všechen hmyz. Když tak neprovedeme, bude nám v místnosti lítat všelijaká havěť od mušek až po kněžice a v substrátu budeme mít stonožky, mnohonožky (ano, i tito tvorové se u nás vyskytují, jejich déla však stěží dosahuje 3cm), pavouky a bůhví co ještě. Kdo nemá možnost substrát někde vysypat, může jej tepelně upravit v troubě, čímž se však velmi znehodnotí. V neposlední řadě si také můžeme koupit hotové substráty.
Když kupuji brouky, jak je mám vybírat?
Dívejte se především na sytost barev a lesk krovek. Čerstvě vylíhlí brouci doslova září a lesknou se při dopadu světla na povrch těla. Čím jsou brouci starší, tím víc se jejich povrch stává matným. Ovšem někteří zástupci mají matné zbarvení již od přírody. Zásadní je jejich aktivita - čím je brouk aktivnější, tím je vitálnější a mladší.
Jak poznám, že je substrát správně vlhký?
Vezměte jej trochu mezi palec a ukazovák a zmáčkněte jej. Pokud ukápne jedna či více kapek, substrát je překomřený. Pokud se voda neobjeví, substrát je suchý. Pokud mezi prsty uvidíte vodu, ovšem nic neukápne, substrát je ideálně vlhký.
Co mám dělat s kokonem, mám ho nechat v substrátu?
No, v substrátu jej nechat můžete, ovšem kukla se v příliš vlhkém prostředí bortí a kukla uvnitř hyne, popřípadě se líhnou imaga s deformovanými krovkami. Já osobně kontroluji larvy každý týden. Jakmile najdu kokot, vyjmu jej z nádoby a umístím do líhničky (o ní za chvilku). kdybych náhodou zapomněl, tak si poznamenám datum, kdy jsem ji našel a za 14 dní (+ -) prohrabu substrát a posbírám zbylé kokony. Neprohledávám jej hned po nalezení prvního kokonu proto, že většina larev se může teprve kuklit a prohrabováním se zvašuje riziko zničení čerstvého kokonu. Pokud při vybírání zbylých kokonů narazím na nějaké larvy, nechám jin jen množství substrátu adekvátní jejich počtu - dejme tomu, že chovám Pachnody 100 larev ve 20ů boxu. Když jich vyndám 95, tak těch zbylých 5 ve 20 litrech jen těžko najdu.
Samotné kukly inkubuji následovně: Připravím si box, do kterého nasypu substrát, ideálně rašelinu, jelikož ideálně drží vlhkost a naší snahou je box co nejméněkrát otevírat ( udržovatvlhkost, umístění dalšch kokonů, ...), aby uvnitř byla stálá teplota a vlhkost. Vlhkost je stejná, jako vlhkost substrátu, ve kterém jsme chovali larvy, popřípadě o trochu nižší. Do ní naskládám vedle sebe kokony tak, že jejich cca spodní třetina je v substrátu a zbylé 2/3 jsou mimo substrát. Kukly mají rády sušší prostředí (horní 2/3), ovšem nesmí nikdy zcela vyschnout, což nám zajistí spodní třetina ve vlhkém substrátu. Ideální je vrstva rašeliny minimálně 5cm a malé otvory ve víku, takže by rašelina měla vydržet vlhká až do líhnutí bez nutnosti zásahu rozprašovačem během inkubace. Ideální box je takový, že když nasypeme na dno rašelinu (mix. 5cm), pak rašeliny tvoří jednu třetinu výšky boxu, tedy alespoň 15cm vysoký box.
Brouci se páří, ale samice neklade vajíčka
Otázka je, zda-li samice opravdu neklade. Můžeme často přehrabovat substrát, kolikrát chceme a
přesto nenajdeme ani jedno vajíčko, kterých v substrátu mohou být desítky. Pokud samička vajíčka opravdu neklade, může to být způsobeno nevhodnou teplotou, nevhodnou vlhkostí substrátu či jeho složením - mnoho brouků prostě nenaklade do rašeliny ani do substrátu s její příměsí. Je také důležitá hladina substrátu - ta by měla být alespoň 3x vyšší, než je délka imaga. Tedy pokud mám pro začátek Pachnody o 2cm, pak výšky substrátu by měla být alespoň 6cm. Já dávám Pachnodám a Eudicellám 10cm a například Mecynorrhinám 15 - 20cm. Jinak vážně nechápu, proč jsou zde takové mezery mezi řádky.
Na dospělcích / larvách jsou shluky bílých kuliček.
Jedná se o roztoče. Mohou napáchat velké škody, proto je důležité s nimi bojovat a ideálně jim ani nedovolit se rozmnožit. Objevují se v důsledku dlouhodobé přítomnosti krmení u imag či příkrmu u larev. Ovoce by se mělo měnit imagům každý den, larvám dát maximálně jednou do týdně a druhý den okamžitě odstranit zbytky. Pokud krmíme larvy například salátem, můžeme jej nechat v substrátu i 5 dní, pokud něco nesežerou, pak to vyndáme. Ať něco nechají či ne, pak dalších 5 - 7 dní počkáme a až po této době podáváme nový salát. Takto pořád dokola.
Jak s roztoči bojovat? Jsou tři možnosti. První je manuální odstraní šetrně jemným kartáčkem. Nevýhodou je, že nikdy neodstraníme všechny a pro larvu to není vůbec příjemné. Navíc pokud se nám takto nakazí 100 larev, je to práce na několik hodin. Touto cestou odstraňujeme roztoče z imag. Proto se spíše u larev uchýlíme k možnosti číslo 2: larvy umístíme do vlhkého písku nebo vlhké rašeliny po dobu 24 hodin. Roztoči by měly sami opustit larvu. Čistou larvu nikdy nevracíme do původního substrátu - ten je plný roztočů a můžeme ho vyhodit. Krabičku či box před opětovným použitím vymyjeme horkou vodou, kdyby tam náhodou byla nějaká vajíčka roztočů. No, třetí možnost je roztoče neřešit. Někdy se to však nemusí vyplatit, konkrétně rod Macynorrhina je vysoce citlivý na zničení kukly uvnitř kokonu roztoči. Jinak opět nechápu rozložení řádků.